Ručení

.

Společně s finanční zárukou, zajišťovacím převodem práva a dohodou o srážkách ze mzdy, se považuje ručení za typ zajištění určitého závazku.

Každý závazek podléhá určitým rizikům a z toho důvodu je ručení jednou z možností, jak co nejvíce efektivně zamezit vzniku možných rizik, které jsou spojené s uzavřením závazkového vztahu. Obecně platí, že ručitel je povinný uspokojit pohledávku vůči věřiteli, kterou měl jako závazek dlužník – jednoduše řečeno pouze v případě, že tak dlužník neučiní. Ručitel se tedy vždy ocitne v podobné situaci jako dlužník, protože je povinný splatit dluh za dlužníka. Dle občanského zákoníku vyžaduje ručitelské prohlášení písemnou formu.

.

Samotné ručení vždy podléhá občanskému zákoníku. Nejčastěji se využívá ve spojitosti se splácením úvěrů, ale i půjček, u kterých věřitel zajištění jednoduše vyžaduje.

V případě hypoték bez registru je jedinou podmínkou k jejich získání ručení nemovitosti.

.